O srazech včelstev – Včelařský časopis

*Stanovení stupně napadení klíšťaty poškozením plodu trubců.

Včelstvo je ohroženo, pokud je plodiště trubců poškozeno roztoči o více než 5 % (5 dospělých roztočů na 100 kukel otevřeného plodiště trubců).

Část 3. Pokud ne PKS, pak to znamená KPS.

Na základě těchto principů by mělo být jednání včelaře založeno, když roztoče „nevidí“.

Totiž: pokud včelař v rodinách roztoče nezjistí, ale zaznamená jejich nízkou pracovní aktivitu, oslabení rodiny, poškození plodu, pak je povinen provést na roztoče podrobný test se stanovením procenta poškození, s výběrem skupin včel Z NĚKOLIKA zbývajících rodin!

Pokud jedna rodina „utekla“ úplně a ve zbývajících rodinách vzorky vykazují překročení úrovně roztočů u více než 3 % dospělých včel, pak by měla být příčina „útěku“ včelstva považována za PCD a všechny předchozí práce potírání varroa (pokud bylo nějaké provedeno) bylo neúčinné.

Pokud je hladina roztočů ve zbývajících rodinách nižší než 3 %, pak lze za příčinu úletu považovat jiné důvody a nejpravděpodobnější příčinou bude infekce s projevem syndromu SIJ.

FAKTORY pro výskyt SIDS

Klíčovým znakem CPS při slábnutí včelstev je, že dospělá populace náhle zmizí, aniž by za sebou zanechala mrtvé včely. Včely se do úlu nevracejí a nechávají své snůšku (mladé včely) s královnou a malou skupinou dospělých včel bez péče. Pro tuto situaci je netypické, že včely jsou velmi společenský a rodinně orientovaný hmyz se složitými organizačními mechanismy zaměřenými na jeho udržení. Neschopnost dospělých včel vrátit se do úlu je považována za velmi neobvyklý jev a absence velkého počtu mrtvých včel ztěžuje analýzu příčin CPS. Existuje také dostatek důkazů, že rodiny oslabené CPS nejsou napadány a okrádány. V aktivně kolabujících včelstvech nezbývá dostatek dospělých včel, které by se staraly o plod. Zbývající pracovní sílu tvoří především mladé včely. Matka je přítomna, vypadá zdravě a obvykle ještě snáší vajíčka, ale zbývající skupina včel není schopna shánět potravu a konzumovat potravu a vychovávat plod.

Možné faktory ovlivňující výskyt a rozvoj CPS.

Dosud se vědecké hledání možných faktorů podílejících se na CPS soustředilo na čtyři body:

patogeny (viry)
parazité (roztoč Varroa)
dlouhodobé toxické účinky subletálních dávek antibiotik a pesticidů na včely, včetně syntetických akaricidů používaných k léčbě včel z varroatózy.
podmínky prostředí a technologie řízení pro chov včel, které vedou k hladovění bílkovin ve včelstvu.

Část 4. Základní schéma rozvoje CPS ve včelstvech (podle Randy Oliver 2010)

Čtyři fáze („smyčky“) vývoje onemocnění:

Fáze dopadu primárního stresu na rodinu (komplex stresů) se snížením imunitní odolnosti vůči oportunním infekčním agens (viry, bakterie). Aktivní šíření infekce v rodině. Poškození orgánů a systémů včel množením virových původců. Postižené, nemocné včely odlétají z úlu a nevracejí se.
Etapa kompenzace ztrát a odolnost vůči infekci. V této fázi jsou postižené včely, které odlétly, nahrazeny mladými úlovými včelami, které předčasně přecházejí z úlové práce krmení plodu na práci píce – přinášení nektaru a pylu. Vlivem posunu pracovních funkcí včel v úlu klesá kvalita péče o otevřený plod, jeho výživa a ohřev. Z tohoto důvodu se zhoršuje kvalita nových mladých včel vzešlých z chlazeného a nedokrmovaného plodu. Tyto včely mají výrazně omezenou délku života a kvalitu práce, kterou odvádějí při krmení larev. Ještě rychleji přejdou na shánění potravy, vyletí z úlu a už se nevrátí.
Fáze narůstající nemoci a oslabení rodiny. Souvisí s neustálým snižováním počtu pasoucích se včel, se zastavením přinášení nektaru a pylu. A s poklesem počtu úlových včel vykonávajících funkce péče o plod. Rodina začíná pociťovat metabolický stres (hladovění), což vede k ještě většímu poklesu odolnosti vůči infekci.
Fáze destrukce (kolaps) a smrti rodiny. V této fázi je včelstvu ponechána matka, která může pokračovat v kladení vajíček, hrstka mladých neaktivních včel a zbytky vytištěného plodu.

Následně v úlu umírají zbývající včely a královna.

Zimka Ilya, Sych Sergey, včelaři

(Tento článek používá materiály z ScientificBeekeeping.com)

více
https://belkiosk.by/belpchal
více

Ukázky oznámení

Informace o materiálu Kategorie: Ve světě Zobrazení: 11361

smrt včel (KPS)
sbírání včel

Již více než rok se ve včelařských periodikách objevují články o podzimních setkáních rodin. Z bohatého publikovaného faktografického materiálu by pro vědce nebylo těžké rozebrat ohrožující situaci ve včelařství a objevit se v tisku s odpověďmi, vysvětleními a doporučeními.

Náš karpatský region, včetně mého včelína, nemá za sebou včelí těžké časy. Z důvodu pracovní vytíženosti jsem nestihl provést antivarroa ošetření včelstev ihned po hlavní sklizni, kterou máme v červenci. Každoročně byla včelstva ošetřena začátkem srpna antivarroa proužky a finální ošetření, když již nebyl uzavřený plod, bylo provedeno začátkem třetího desátého zářijového dne – bipinem.

Ve dnech 9. – 10. září 2007 jsem provedl kontrolu zásob medu pro zimující včely a zároveň nainstaloval boční izolaci na jednu stranu úlu. Každý medový rámeček byl v mých rukou. Nechal jsem každou zimu 7-10 rámků, aby je včely zcela zakryly. Po 10 dnech (19. září) provedl protivarroatické ošetření včelstev roztokem bipin. Při tomto zpracování se ukázalo, že z 35 včelstev nebyly ve dvou úlech žádné včely, ale zůstaly celoměděné rámky s bílou pečetí medu. Nebyli pozorováni žádní zloději včel. U dalších dvou včelstev se ukázalo výrazné oslabení včelstev – včely obsadily pouze 2 rámky. Zkontroloval jsem přítomnost královen v těchto rodinách – byly tam královny. Rozhodl jsem se tyto rodiny spojit. Při pohledu dopředu řeknu, že spojená rodina zimu přežila. Obě tyto rodiny jsem léčil bipinem. Výsledky léčby na sebe nenechaly dlouho čekat: pod rámy jsem viděl souvislé pruhy mrtvých roztočů, které připomínaly rozsypané lněné semínko. A to přesto, že přes léto byly v každém úlu 2 stavební rámky, ze kterých jsem pečlivě vyřezával trubčí plod.

Katastrofální oslabení a dokonce i úlet včel na mém včelíně pro mě nebyl nečekaný. Důvod je jediný: včasná protivarroatická léčba včelstev. Očekával jsem informovanou odpověď o příčině záhadného mizení včel od vědeckých včelařů. Moje naděje byly oprávněné. Mám na mysli časopis „UP“ č. 3/2009, ve kterém Victor a Oleg Pilipenko publikovali svá vysvětlení a vědecké výzkumy. Autoři tečkovali i a vysvětlili, že jedním z hlavních důvodů letu včel je roztoč Varroa.

Ale o šest měsíců později ve stejném časopise („UP“ č. 8) I. Kozlovský tvrdí, že příčinou včelích letů jsou pesticidy, které se dostávají do nektaru podzimních medonosných rostlin.

V každé z publikací se autoři snaží vyslovit domněnky o důvodech letu včel, někdy se opírají o ryze místní (místní) znaky. Dlaň takovýchto hypotetických závěrů patří dvěma autorům článků publikovaných v časopise v letech 2008 a 2009. Jsem připraven zpochybnit všech 8 bodů důvodů úhynu včel předložených autory, s výjimkou prvního, který je obviňován z roztoče Varroa.

Bod 2. Antivarroa lék bipin. Aby to nebylo neopodstatněné, uvedu příklad z doby před 15 lety. V Kyjevě jsem si koupil ampuli s bipinem. Pro přepracování jsem koupil podobnou ampuli v Ivano-Frankivsku. Včelín byl ošetřen kyjevským preparátem. Výsledek byl mizivý. Okamžitě jsem provedl stejnou léčbu pomocí bipinu zakoupeného v Ivano-Frankovsku. Padlá klíšťata se dala spočítat. Ptám se sousedů včelařů na přítomnost roztočů na jejich včelnicích. Existuje pouze jedna odpověď – nadměrné množství roztočů. Čím to bylo zpracováno? – Bipin. Kde jsi to koupil? – Ve veterinární lékárně krajského střediska. Už potřetí užívám „domácí“ drogu. Výsledek je ohromující: na kartonovém podkladu namazaném rostlinným olejem se vytvořily hnědé pruhy mrtvol roztočů. Existuje pouze jeden závěr – strany hlavního města a regionální bipin jsou falešné. Na kvalitní pípání neumírají včely, ale roztoči.

Zajímavý detail: neviděl jsem článek o žalobách včelařů na výrobce padělaných léčiv a v důsledku toho o úhynu včelínů.

Ustanovení 3. Mobilní telefony. V článku „Mobilní komunikace a vědecký výzkum“ profesor N. Ilchenko a docent S. Kravchuk poznamenávají, že Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně uznala, že žádné z nedávných vyšetření nepotvrdilo, že by elektromagnetická pole vytvářená mobilními telefony resp. základnové stanice, negativně ovlivňují biologické objekty.

Bod 4. Metizace místních včel. Naposledy byly do našich Karpat přivezeny včelíny JZD v letech 1960-1970. Nemáme průmyslové včelíny a fandové používají pouze svůj vlastní genofond.

Bod 5. Pesticidy. V našich horách má každý obyvatel 0,2 hektaru orné půdy. Nikdo nikde žádné drogy neužívá.

Ustanovení 6. Geneticky modifikované rostliny (GMP). Hlavní medonosnou rostlinou v Karpatech je forb. GMR, díky Bohu, nebylo možné doručit. Tento důvod je hojně propagován nejen mezi včelaři, ale i mezi politiky. Příkladem toho je projev z platformy Nejvyšší rady lidového poslance Olega Zarubinského, který vidí přímou souvislost mezi prázdnými úly a plantážemi GMR.

Bod 7. Nedostatek volného prostoru pro stavbu plástů. Výnosy medu v Karpatech jsou nízké. Plást zcela naplněný medem je na mém včelíně extrémně vzácný. Zpravidla je vždy volné místo.

Bod 8. Vykrádání přírodních zásob medu včelaři a jejich nahrazování cukrem. Naše horské včelíny jsou malé. Tržní med zpravidla nevyrábíme. Většina včelařů přezimuje své včely na přírodním medu.

V každém ze sdělení věnovaných sběru včel autoři poukazují na možnou účast roztoče Varroa na této tragédii. Navíc je třeba poznamenat, že před objevením se varroa v roce 1977 nebyla pozorována žádná shromažďování včel. Výzkumy prokázaly, že včelí slety jsou pozorovány tam, kde se včelaři opožďují s podzimním antivarroa ošetřením. To se potvrdilo na mém včelíně na podzim roku 2007. Z toho vyplývá nepsaný zákon: pro zachování včelína musí být první antivarroa ošetření provedeno ihned po hlavní sklizni, druhé (podzimní) – v nepřítomnost uzavřeného plodu. Někteří včelaři mohou namítat, že měli včelí úlety po antivarroatické léčbě. Na což můžeme odpovědět citátem z jednoho dopisu: „Včely byly napadeny roztoči ještě před léčbou. Protože se cítili slabí a neodolali zimě, opustili hnízdo.“

Klíčovým bodem při shromažďování včel je to, že když opouštějí úl, jdou do jisté smrti a zanechávají za sebou zásoby potravy. Proč se v opuštěných úlech nekrade včely? A to je, když na podzim, v suchých obdobích, včely snadno a rychle najdou medové rámky a začnou odebírat med malými škvírami. Ale tady, v opuštěných úlech, jsou vchody otevřené na celou šířku a bez jakékoliv ochrany.

Někteří autoři předložili hypotézu o „schopnosti roztoče produkovat specifickou látku, která negativně ovlivňuje včely“. Aby problém důkladněji prostudovali, trvají na provedení rozborů chléb a medu z úlů vylétlých rodin a také včel a matek, které v některých úlech zůstávají. Vzpomeňte si na 70-80 léta. v minulém století, jak se při absenci léků proti varroatice zachránily včelíny ošetřením včel naftou a benzínovými výpary, acetonem a thymolem, kyselinou mravenčí a šťavelovou. Včely uhynuly, když zůstaly v úlech, ale neodletěly. Je možné, že toxin vznikající v úlech činností roztoče je desítky, nebo dokonce stokrát silnější než výše uvedené chemické sloučeniny.

Z médií vím, že včelí roje jsou problémem celého světa, protože včely se rojí jak v Evropě, tak v Americe. Žiji v odlehlé huculské vesnici a nemám přístup k fondům vědeckých knihoven, nemám příležitost setkat se s vědeckými včelaři a specialisty, ale pravděpodobně ti, kteří žijí v hlavních a velkých městech, mohou hledat články o toxin vylučovaný roztočem Varroa a o jeho vlivu na život včel.